Lov ptáků a umělé potraty

Výsledek maltského referenda bedlivě sledovala všechna významná zahraniční média, protože díky tomu, že na Maltě série referend v kandidátských zemích začínala, mohl mít jeho výsledek silný vliv na hlasování v ostatních zemích a spustit tzv. dominový efekt. Spor o EU a národní suverenitu se na Maltě dotýká i dvou specifických, ale velmi emotivních záležitostí, totiž lovu stěhovavých ptáků a otázky umělých potratů. Lov stěhovavých ptáků je tradiční kratochvíle, jíž se Malťané oddávali už za dob Maltézských rytířů. Maltské souostroví totiž leží na trase, po které se tažní ptáci stěhují na zimu z Evropy do teplých krajin. V době stěhování je ve většině zemí lov ptáků přísně zakázán a trestán – na Maltě ale donedávna nikoli. Teprve v roce 1995 Nacionalistická strana vyhověla tlaku organizací na ochranu zvířat (a v neposlední řadě EU) a lov ptáků omezila. MLP ve volební kampani v následujícím roce prohlásila omezení lovu za výsledek vměšování EU do vnitřních záležitostí Malty a slíbila, že ho po svém vítězství zruší. To sice labouristé do volební porážky o dva roky později nestihli, lov ptáků nicméně dodnes na Maltě zůstává tradičním politickým tématem, které se vynoří před každými volbami. Labouristé, ač tradičně spíš proticírkevní strana, se v kampani chopili také problematiky potratového zákona. Víc než 90 procent obyvatel Malty se hlásí ke katolické víře a v zemi platí velmi přísný potratový zákon, který s výjimkou případů ohrožení života matky umělé ukončení těhotenství zakazuje a trestá. Labouristé nejprve tvrdili, že EU přinutí Maltu potraty uzákonit. Když nacionalisté tuto fámu popřeli, labouristé začali argumentovat, že po otevření hranic začnou Malťané za potraty jezdit do těch zemí Unie, kde je zákon umožňuje. Tvrzení ale má jeden háček: přesně toto se děje už dnes. Po úspěchu maltského referenda se pozornost světových médií přesunula na hlasování v dalších přistupujících zemích, a tak všeobecné volby, které na Maltě proběhly v květnu 2003, už takový zájem nevzbudily. Přitom vzhledem k tomu, že výsledek referenda musel ještě potvrdit nový parlament, šlo Maltě doslova o všechno právě v těchto volbách. Proto byly provázeny ještě bouřlivější kampaní než referendum a hlavním bodem volebních programů obou nejdůležitějších stran byla zase otázka členství v EU. Těsnou většinou nakonec vyhrála prounijní Nacionalistická strana. Ze všech platných odevzdaných hlasů získala 51,79 procent, naopak maltští labouristé, kteří byli připraveni při schvalování Smlouvy o přistoupení výsledek referenda nerespektovat, získali jen 47,51 procent a zůstali v opozici. Tím Malta zvládla svůj možná nejtěžší krok na cestě do Evropské unie… Plná verzia článku bola uverejnená na www.euractiv.sk Vychádza s láskavou podporou delegácie Európskej komisie v SR. Uverejnené názory sa nezhodujú s oficiálnymi stanoviskami Európskej komisie.