Ukrajina snad s dohodou

Počet zobrazení: 3464

Ještě po východu slunce nebylo co sdělit. Když už se zdálo, že přerušené rozhovory šéfů čtyř zemí v Minsku k ničemu nevedou, sedli si před polednem na půldruhé hodiny znovu, až nakonec dospěli k mírovému plánu pro Ukrajinu, který zahrnuje i amnestii, ústavu, volby, milice a zvláštnosti přeshraniční spolupráce s Ruskem. Je to opravdu poslední mírový plán, nebo jen další?

Jestli se podaří naplňovat to, co bylo v Minsku dohodnuto, klobouk dolů. Výsledek minských jednání o mírovém řešení ukrajinské války vyvolává velké naděje, ale bude se mu těžko překonávat moře koncentrované nenávisti. Ztroskotat může už na rozdílné interpretaci účastníků. Bylo to patrné z toho, že ohlášené společné vystoupení před novináři bylo zrušeno. Místo toho ukrajinský prezident Petro Porošenko i ruský prezident Vladimír Putin chystali tiskovky sólově, po návratu domů. Před kamerami v Minsku tak zůstali jen německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, aby se podělili o výsledek rekordních 17 hodin extrémně tvrdého vyjednávání. Mluvili opatrně o naději.

Měli za sebou opravdu drsný souboj, ve kterém hráli roli prostředníka i nárazníku mezi Ukrajinou a Putinem, reprezentujícím zájmy vzbouřenců. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin ráno po twitteru hlásil, že členové některých delegací už „doslova usnuli“. Jistěže ne všichni. Živě si dovedu představit, že Porošenko i Putin mají dlouhé noci slušně natrénované. Holland může být zhýčkaný koňakem, ale Merkelová je od pohledu železná baba. Bylo na ní vidět, že chce za každou cenu ukončit ty strašlivé statistiky z dějiště bojů, kde největší počty obětí patří civilistům. A kolem mrtvých procházejí živí, kterým raketa či střela z minometu odnesly střechu i celou existenci. Každý den války navyšuje astronomické náklady na rekonstrukci, o kterou se musí nakonec podělit všichni u stolu.

Když se jednání přehoupla ze středy na čtvrtek, do světa vylétla ruská zpráva, že Porošenko na poslední chvíli odmítl zásady autonomie vzbouřeneckých oblastí Doněcka a Luhanska, stejně jako vedení demarkační linie, která má tvořit osu demilitarizované zóny. Bylo asi 10:30, když Putin odešel beze slova ze sálu a po něm i Porošenko brblající cosi o nepřijatelnosti ruských požadavků.

http://www.nytimes.com/2015/02/13/world/europe/ukraine-talks-cease-fire.html

Spor byl o míru decentralizace. Vzbouřenci s podporou Ruska chtěli federaci s nezávislostí na zahraniční a hospodářské politice Kyjeva (izolace před vstupem do NATO a obnovení hospodářských vztahů s Ruskem). To Porošenko odmítal. Stejně tak se mu nelíbilo stanovení linie příměří podle aktuálního stavu bojiště, tedy mnohem hlouběji do ukrajinského území, než bylo v Minsku dohodnuto loni v září. Když se však předtím dlouhé hodiny probírala loňská dvanáctibodová dohoda, bylo jasné, že zbylo málo z toho, na čem se dá i dnes reálně trvat.

Po krátké pauze se tedy Porošenko i Putin do sálu vrátili, jednalo se dalších půldruhé hodiny, a zdá se, že úspěšně. V závěrečném prohlášení Merkelová s Hollandem zdůraznili, že cílem jednání nebylo jen příměří, ale celkové politické řešení, jehož součástí je kontrola ukrajinských hranic, pásmo bez těžkých zbraní, decentralizace země a návrat k ekonomickým otázkám. Porošenko se zavázal k mírovému postupu, od Putina se očekává, že dohodu prosadí u vzbouřeneckých autorit. Společné komuniké přesto obsahuje frázi, že šéfové čtyř států „plně respektují suverenitu a územní integritu Ukrajiny“. A protože i mír bude pořádně drahý, byla současně uzavřena dohoda o čtyřleté finanční podpoře Mezinárodního měnového fondu. První drobek pro pořádnou porci polívky.

http://abonnes.lemonde.fr/europe/article/2015/02/12/ukraine-merkel-et-hollande-arrachent-un-plan-de-paix-a-poutine_4575135_3214.html

Účastníci vrcholné schůzky jsou v závěrečném dokumentu podepsáni jako garanti dohody, kterou formálně uzavřela „kontaktní skupina“, propojující strany konfliktu s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jedná se tedy o stejný mechanismus jako v případě (nenaplněné) Minské dohody o příměří. Že to má i Minsk 2 nahnuté, naznačilo rázné prohlášení Petro Porošenka po návratu do Kyjeva, že je připraven vyhlásit výjimečný stav, pokud tento poslední pokus o klid zbraní neuspěje. Zatímco u Debalceva se pomalu uzavíral kotel…

Na začátku třináctibodové dohody Minsk 2 je samozřejmě příměří. To by mělo nastoupit o půlnoci na neděli. Pásma bez těžkých zbraní mají být hned tři: o šířkách 50 km (děla), 70 km (menší raketomety) a 140 km (tlustější rakety). Kompromis je patrný už z toho, že ukrajinská vojska budou stahovat těžké zbraně od dnešní bojové linie, zatímco povstalci se svými s hrubými kusy na řadě míst ustoupí hlouběji, od linie, která byla dohodnuta už v září. Stažení má být dokončeno během prvních 14 dnů příměří. Dohlížet na to bude OBSE všemi prostředky včetně radarů, satelitů či dronů.

Současně v Luganské a Doněcké oblasti začnou rozhovory, jak uspořádat volby „podle ukrajinského práva“ a o zvláštním ukrajinském zákonu, který by „dočasně“ řešil, jak na tomto území vykonávat veřejnou moc.

Zákonem bude zajištěna také amnestie účastníkům bojů. Zajatci a rukojmí budou rychle (do pěti dnů) propuštěni a vyměněni na principu „všechny za všechny“.

Bude zajištěno bezpečné doručování mezinárodní humanitární pomoci. Proběhne obnova společenských a hospodářských vztahů napříč linií, včetně výplaty penzí a dalších plateb. Pro tento účel ukrajinské úřady znovu převezmou kontrolu nad bankovním systémem a může vzniknout i mezinárodní mechanismus pro usnadnění takových převodů.

Také nad státní hranící Ukrajiny má být obnovena plná vládní kontrola, ale až „první den po místních volbách“. Ty jsou závislé na dořešení ústavního postavení obou vzbouřeneckých oblastí, pro které je stanoven termín do konce letošního roku.

Dohoda dále zahrnuje stažení všech zahraničních sil a jejich zbraní i žoldnéřů. Proběhne rovněž pod dohledem OBSE, stejně jako odzbrojení všech „nezákonných skupin“.

Ústavní reforma Ukrajiny by měla proběhnout ke konci roku na principech decentralizace („s přihlédnutím ke zvláštnostem“ zmíněných oblastí). Jejich zvláštní statut zpřesní ve stejném časovém horizontu onen speciální zákon „o dočasném režimu“ místních vlád v některých částech Doněcké a Luganské oblasti.

Až tedy bude zákon „o dočasném režimu“, začnou se připravovat volby. Jednání proběhnou v rámci „trojstranné kontaktní skupiny“, tedy se zástupci vzbouřeneckých oblastí a OBSE. Volby pak proběhnou podle zásad a pod kontrolou OBSE.

Trojstranná kontaktní skupina do té doby dostane širší funkce, jak je patrné z dohody, že zesílí činnost a vytvoří pracovní skupiny k jednotlivým bodům Minské dohody.

Ve vysvětlivkách k chystanému „dočasnému“ režimu na vzbouřeneckých územích se uvádí, že nikdo nesmí být trestán nebo diskriminován za účast ve zdejších událostech, platí právo sebeurčení v oblasti jazyka nebo že místní vlády se účastní jmenování vedoucích prokurátorů a soudců. Co je však důležité, místní vlády mají právo vyjednávat s Kyjevem dohody o zvláštnostech „hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje“ a stát poskytne pro tento vývoj podporu, včetně příhraniční spolupráce s Ruskou federací. Na zmíněných územích budou také vytvořeny lidové milice pro udržování veřejného pořádku.

O Krymu ani slovo.

Tolik tedy k dohodě. Až se začne naplňovat, sankce vůči Rusku nejspíš skončí, ale to ani nás, ani Rusko nevyjde o moc levněji, protože se budeme podílet na rekonstrukci pohraničí. Ale to už budou mnohem radostněji vynaložené peníze. Pokud se to zase všechno nerozkrade.

Další články - Zbyněk Fiala, VIP blogy - Zbyněk Fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Uverejnené v spolupráci s českým názorovým  portálom Vaševěc.czsay

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Komentáre

Obrázok používateľa Peter Zajac-Vanka
#1
Peter Zajac-Vanka
13. február 2015, 09:51

Isteže, článok sa tvári veľmi objektívne, ale nezaprie svoj postoj "mainstreamu" považovať predstaviteľov Donecka a Luhanska ako "vzbúrencov", Porošenka ako "obeť" ruskej invázie a Putina ako "toho zlého muža, čo je zvyknutý na dlhé prebdelé noci". Preto som sem dával na web aj svoj blog s iným postojom, aby bolo ešte aj na tomto ľavicovom webe trochu vyváženosti....

A nádherná je tá novinárska veta:"O Krymu ani slovo".

To malo byť čo? Asi by bolo oveľa "krajšie", ak by bolo možné o Kryme prehlásiť, že už stačilo tých povedzme tiež päť-šesťtisíc mŕtvycg Krymčanov, že stačilo, že mestá sú v ruinách a do mora vyteká množstvo nafty z poškodených lodí Sevastopolského prístavu? Prípadne, že Kolomejski rokuje priamo s Putinom o odpútaní vojakov z "Mykolajvského kotla?". Obdivujem niekedy prácu novinárov... a šikovnosť, s akou vsunú svoj osobný antiruský postoj do každej vety.

Obrázok používateľa P.Guman
#2
Pavel Guman
13. február 2015, 18:28

"Účastníci vrcholné schůzky jsou v závěrečném dokumentu podepsáni jako garanti dohody".......

 

- "rokovali" viac okolo 15 hodín, nič nepodpísali, ani Merkel., ani Holl., ani VVP - "zaviazali sa" len ústne, pustili Porošenka  živého, bez podpisu,

Tí, čo "niečo" podpísali sú hlavy Doneckej národnej rep. a Luganskej národnej rep.,  občan bývalej Ukrajiny Kučma, veľvyslanec Ruska Zurabov, predstaviteľ OBSE - t.j. členovia tzv. 3 -strannej kontaktnej skupiny..... 

Obrázok používateľa Jozef Schwarz
#3
Jozef Schwarz
13. február 2015, 21:04

dávam do pozornosti komentár T. Spencerovej

 

http://www.literarky.cz/tema/87-tema-na-tento-tyden/19275-minska-dohoda-ukazala-e-rusko-ma-navrch

 

 

Obrázok používateľa anton b.
#4
anton braxatoris
14. február 2015, 11:46

Ziadne primerie nebude, mozno ciastocne, co sa tyka jednotiek podliehajucich veleniu VSU, teda Vooruzenych sil Ukrajiny. Krvavy oligarcha Kolomojski ziadne primerie nepodpisoval a tak sa netyka hrdlorezov jeho sukromnej armady ktorych financuje, ako napriklad bataljonu AZOV, ktori su rozmiestneni na pristupoch k pristavnemu mestu Mariupol, o ktore ma oligarcha zaujem. Primerie nebude respektovat ani Dmitro Jarosh, cize armada pravosekov, ktori respektuju Kijev len ciastocne, ktori tvoria paralerne velitelske centrum.

Z hladiska opolcencov nie je ziaden dovod pustit na slobodu tie tisicky ozbrojencov, ktorych obklucili v debalcevovskom kotli. Pravdepodobne ich prestanu ostrelovat, lebo primerie, ale dovod, aby ich odtial vypustili, nie je ziaden, s otazkou co s nimi, zmluva akosi neratala. Je mozne, ze v Minsku doslo aj k nejakej ustanej dohode, ktora nebola zverejnena. Tuto moznost vcera pripustil Cyril Sloboda, byvaly cesky minister zahranicnych veci.

Dalsia otazka, co tie tisicky vojnovych zlocinov ktore sa na teritoriu Luhanska a Donecka stali, to ma ostat nepotrestane mucenie, unasanie obyvatelstva, zabijanie civilistov tazkymi zbranami? Minska zmluva jednoducho nie je dobra a nikto ju nebude spektovat. Ze k nejakym podpisom nakoniec doslo chapem ako ustretovy krok Putina voci Merkelovej a Hollandovi, ktori sa snazili nieco dojednat a je prejavom ocenenia ich namahy.

Obrázok používateľa Palo
#5
Pavel Novota
14. február 2015, 13:46

Už do dvoch príspevkov sopm dal svoju úvahu o prímerí na Ukrajine. Dnešné správy len potvrdzujú boje pri Mariupole, Doľbaceve, Luhansku. A to zajtra by malo nastať prímerie. Príkladám svoju úvahu aj sem :

Podľa agentúry Reuters Cameron povedal, že "ak to bude skutočné prímerie, potom, samozrejme, bude vítané. Ale najviac záleží na tom, čo sa naozaj deje v teréne, nie na slovách na kuse papiera."

Ukrajinskú národnú gardu začne budúci mesiac trénovať približne 600 výsadkárov z USA.

Vládne sily údajne získali niekoľko dedín severovýchodne od prístavu Mariupoľ a povstalcov tak zatlačili bližšie k ruským hraniciam. Hovorca separatistov Eduard Basurin, naopak, hovorí, že povstalci neustúpili a naďalej vládnym silám odolávajú. Povedal tiež, že obkľúčili mesto Debaľceve, ktoré je centrom bojov už niekoľko týždňov. 10.2.2015

 

V Minsku sa skončilo rokovanie o ukrajinskom konflikte. Už jeho príprava bola ostro sledovaná a tak pochopiteľne sa so záujmom aj očakával výsledok rokovania. Zdá sa, že v jednom sa všetci politici, účastní rokovania aj „prizerajúci“ zhodli – vítajú dohodu o prímerí, ale jedným dychom dávajú na poznať, že nie veľmi veria v jej naplnenie. Za všetkých by som uviedol vyjadrenie britského premiera Davida Cameróna : „Ak bude skutočné prímerie, bude samozrejme vítané. Záleží však na tom čo sa deje v teréne, nie na slovách na kuse papiera.“

Vyjadrenie britského premiera som si vybral preto, že v tomto prípade s ním jednoznačne súhlasím. Pozrime sa preto ako situácia vyzerá v teréne :

1) Ako som už uviedol rokovaniu predchádzala príprava, ktorá trvala niekoľko dní. Z toho hľadiska by som očakával z ukrajinskej strany istú zdržanlivosť, zvlášť keď Porošenko vyhlasuje, že mu v prvom rade ide o mier. Dnes 12.2. sa skončilo rokovanie, ktoré začalo už včera 11.2. a opakujem hlavným zámerom rokovania bolo dosiahnuť prímerie. Prečo potom ukrajinská strana 10.2. zahájila, v médiach dokonca označovanú ako mohutnú, ofenzívu pri Mariupole. Hľadal som ako situácia v teréne v tomto prípade vyzerá. Nenašiel som nič, len krátku správu, kde ukrajinská strana vyhlasuje, že získala údajne niekoľko dedín, čim zatlačila povstalcov viac k ruským hraniciam, druhá strana hovorí, že povstalci neustúpili a naďalej odolávajú vládnym silám.

2) V televízii, na ČT24, som sledoval záverečné vystúpenia aktérov rokovania v Minsku na živo. Teda hneď po skončení rokovania. Vo flashových správach bežala informácia z ukrajinskej strany: Ukrajinskú hranicu prekročilo 50 tankov, 40 raketometov a 40 obrnených transportérov, ktoré zrejme smerujú k Luhansku. Skutkovú pravdivosť pochopiteľne neviem posúdiť. Či však ide o skutočnosť, alebo provokáciu, ani jedno nemožno označiť ako prípravu na prímerie.

3) Pre posúdenie ukončenia konfliktu a nastoleniu aspoň prímeria na dlhšiu dobu stojí k zamysleniu aj lakonická správa : Ukrajinskú národnú gardu začne budúci mesiac trénovať približne 600 výsadkárov z USA. Podotýkam, že súčasťou Ukrajinskej národnej gardy sú aj jednotky hlásiace sa k fašizmu.

Dá sa veriť v naplnenie skončených rokovaní ?

Rád by som uveril, že sa dosiahne prímerie a postúpi sa aj k mierovému riešeniu konfliktu. Závažnosť riešenie tohto konfliktu dávno prekročila rámec Ukrajiny.

Poznámka na záver : V rokovaniach mi stále chýba druhá strana konfliktu. Rusko v zastúpení Opolčencov ňou nie je, ani nemôže byť ak chce zotrvávať v pozícii, kde odmieta svoju účasť svojími vojenskými silami na konflikte. Nádej na mier je riešenie s plnou účasťou Opolčencov ako rovnocennými partnermi. Porošenko ale takéto zastúpenie asi uzná ťažko, je preto na Nemecku a Francúzsku aby ho k tomu primäli a aj oni tiež aby priamo bojujúcu stranu, opolčencov, zobrali za partnerov k rokovaniu.

 

Obrázok používateľa Palo
#6
Pavel Novota
17. február 2015, 21:44

Už som natrafil asi na tri články o bojoch v Debaľceve s touto informáciou :

 „V debalcevském kotli je obklíčeno 6–8 tisíc vojáků, z nich je 2 200 mužů ze zemí NATO. Více než čtvrtina celkového stavu!  Asi stovka mužů je z amerických speciálních jednotek, asi 100 britských výsadkářů, kolem stovky lidí z francouzské cizinecké legie, přibližně 100 vojáků z Polska, 30 Izraelců, 30 Chorvatů, dále tam jsou naverbovaní Litevci, Estonci, kosovští Albánci, Gruzíni, Bosňané, Turci, Švédové, Finové, Dánové (Němec ani jeden). 

Predpokladám ale, že správa má jeden zdroj, chcelo by to overiť z iného zdroja.  

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984