Reklama
Reklama

Ivan David: Co dělat?

Počet zobrazení: 3026
Tradičný Vratimovský odborný seminár ­– prvý bol v novembri 1990 –, ktorý zorganizoval OV KSČM vo Frýdku-Místku a Moravskoslezský Krajský výbor KSČM, sa konal 24. októbra na tému: „Média dnes – informují, či spíše manipulují?“ Videozáznamy vystúpení vrátane úvodu hlavného organizátora Karla Klimšu, ktorými sa predstavili pred asi 500 účastníkmi, sme priniesli 29. októbra, nájdete ich tu: Vratimovský seminár 2015.

Postupne uverejňujeme prepis vystúpení jednotlivých rečníkov, dnes to je text Ivana Davida.

Už uverejnené texty si môžete otvoriť v zozname vystupujúcich:
1. Zahájení semináře - RSDr. KAREL KLIMŠA
2. „Mediální manipulace – nemoc české demokracie po roce 1989“
Doc. Mgr. PETR ŽANTOVSKÝ, PhD., ředitel Česko-slovenského institutu, analytik medií
3. „Informovanosť ako demokratická disciplína“
Doc. Mgr. EDUARD CHMELÁR, PhD., historik, politolog, analytik medii
4. „Jak na přesilovku mediálního švindlu?“
PhDr. JOSEF SKÁLA,  CSc., historik a publicista
5. „Politika agresí a její mediální krytí“
Pplk. v.z., MUDr. MAREK OBRTEL, bývalý vojenský lékař, účastník zahraničních misí AČR
6. „Co dělat?“
MUDr. IVAN DAVID, CSc., psychiatr, bývalý ministr zdravotnictví
7. „Lež jako nový světový řád“
LENKA PROCHÁZKOVÁ,  spisovatelka
8. „Evropa se mění. Bohužel k horšímu“
Prof. PhDr. JAN KELLER, CSc., sociolog a publicista
9. „Jak přežít mediální kapitalismus?“
Prof. PhDr. OSKAR KREJČÍ,  CSc., politolog a publicista


 

Co dělat?


Já bych chtěl především organizátorům poděkovat za příležitost oslovit aktivní část veřejnosti a k vyjádření svých pocitů si dovolím použít výrok jednoho mého pacienta z minulého týdne. „Nevím, proč mě odvezli do Bohnic, ale připadám si tak nějak mezi svými.“

Hlavní téma semináře je, zda média informují, nebo spíše manipulují. Já myslím, že je to řečnická otázka a bylo by naivní na ni odpovídat. Jak tady ukázal velmi pěkně Marek Obrtel, tak jako nelze nekomunikovat, nelze nemanipulovat. Všichni manipulujeme, všichni jsme manipulováni, někdo umí lépe manipulovat, někdo umí lépe vzdorovat manipulaci, ale toho se účastníme všichni. Já bych chtěl ale zdůraznit, že media jsou sice důležitým tématem, o tom není nejmenších pochyb, ale co je to medium? Medium je prostředek, zprostředkování. Čili, je to jenom zprostředkování něčeho. A media tedy nemohou být nejdůležitější, nejdůležitější musí být to, co má být zprostředkováno. Tím bychom se měli zabývat nejvíc. Zřejmě se máme zabývat hlavně mainstreamovými medii = jejich medii. Nenechme si vnutit, že se máme zajímat především o jejich media. Zabývejme se víc sami sebou, využijme vlastních schopností. Měli bychom se zabývat tím, jak hraje náš tým a ne tím, jak ho snímá televize a jak píská rozhodčí.

i._david.jpgSamozřejmě, že všechna tato media informují tak, aby manipulovala. Zbohatlíci přece nebudou investovat svoje peníze do toho, aby objektivně informovali. Na manipulování musí být dva. Manipulující a manipulovaný. Možná, že někdo věří, že je těžko manipulovatelný a lidé často přeceňují IQ a vzdělání. Mnohem důležitější je kritické myšlení, apriorní přesvědčení, emocionální zaujetí. Bez ohledu na IQ a vzdělání. Matematik Marián Kechlibar nedávno řekl, že někdy si člověk odnese zajímavější postřeh od prodavače jablek, než od docenta astronomie. Vysvětluje to izolovaností akademiků. Izolovanost jistě hraje roli, ale ještě důležitější je, že lidé, kterým se podařilo dostudovat trošku vyšší školu, mají tendenci sami sebe pokládat za chytré a spoléhat na vlastní úsudek a tak jsou snadno indoktrinováni. Málokdo totiž přezkoumává premisi svých vlastních soudů.

Tzv. katativní myšlení je ovládáno emocemi, pod vlivem minulé zkušenosti tak, jak je zpracována a závisí na tom, co má jedinec rád, co nenávidí. Jestli má rád Schwarzenberga, Rusy, Zemana, Američany. Krásný pokus byl proveden psychology v USA, kdy jakoby náhodně vybrali část veřejnosti na základě dotazníku a vybrali jenom ty, kteří byli dlouho před volbami rozhodnuti pro jednoho z kandidátů. Pak je izolovali a poskytovali jim jakoby všechny informace z volební kampaně, ale dávali jim především ty informace, které hovořily proti jejich kandidátovi. A po dvou týdnech se ukázalo, že jejich rozhodnutí volit toho původně voleného kandidáta se ještě posílilo. Přestože dostávali negativní informace. Proto se manipulace zabývá dlouhodobě emotivním zaujetím. Protože v naší manipulaci, v naší v uvozovkách demokratické společnosti jde o to, dosahovat souhlasu většiny. Čili používá se méně logické argumentace a více se útočí na emoce. Má to ale háček. To když veřejnost má čím dál víc problém jaksi rozpoznat odlišnost teroristy od bojovníka za svobodu. Přestane se na media spoléhat. A to tím spíš, když ta media nemají monopol. A to je situace, ve které dnes jsme. Nikdy tady nebyla situace (a za to bychom měli být vděčni, že jsme se toho dožili), kdy je možno poměrně levně ovlivňovat veřejnost z vlastních zdrojů. Ovlivňovat aktivní část veřejnosti. Ta se potom může sama podílet na potřebných změnách za podmínek, které jsou známy aspoň sto let. Za podmínky, že budou dobře organizováni a budou mít jasnou představu smysluplného cíle. Obě tyto podmínky nejsou splněny. Ale za to už jsme svědky snahy omezit svobodu slova, protože oni nás sice jakoby ignorují, aby jaksi nezvýšili pozornost k našim zdrojům, ale ve skutečnosti usilují o to, aby nás umlčeli.

Týdeník Respekt ve svém předposledním čísle vyjádřil své uspokojení ze sankce 150 tisíc korun Parlamentním listům za komentáře čtenáře pod článkem, které se nelíbily jinému čtenáři. Já neříkám, že s tím komentářem souhlasím, ale nesouhlasím s takovou sankcí. Soudkyně s hezkým jménem Opatrná vycházela ze stanoviska Evropského soudního dvora pro lidská práva, který soudí, že medium odpovídá za komentáře pod články. Tím tedy jakoby hájí individuální právo, ale podle mého názoru bychom si měli všimnout (nenechat se manipulovat), že útočí na svobodu slova, což je daleko důležitější právo. A přitom stejné číslo Respektu má na titulní stránce urážlivou karikaturu prezidenta republiky a všichni cítíme, že prezident nemá šanci se proti nim bránit. A víme, že blbečkové na přímou volbou zvoleného prezidenta mohou beztrestně házet vejce nebo rajčata, blbečkové z organizace Ztohoven jsou za odměnu za urážlivé chování k prezidentovi odměněni pozváním do diskusního pořadu v Českém rozhlase, kde klidně pokračují ve slovních urážkách, aniž by se je paní redaktorka pokoušela aspoň mírnit. Ztohoven a jiný pytel exkrementů zvaný Respekt tedy má právo urážet a Parlamentní listy mají být trestány za komentáře čtenářů. Takový je stav.

Proto se nezávislá media musí sjednotit v obraně demokratického práva na svobodu slova. Aby se nestala závislými na libovůli soudních rozhodnutí opatrných právníků, musí mít vlastní etický kodex. Totiž tyto weby nemusí být objektivní. Mohou stranit různým zájmovým skupinám, např. dolním deseti milionům. Mají na to právo, protože nejsou placeny z veřejných fondů. Veřejnoprávní media jsou financována všemi a straní horním deseti tisícům a jejich sluhům a všichni je platíme. Já nesouhlasím s tím, že bychom měli odmítnout platit televizní poplatky, protože tím by značná část veřejnosti nabyla dojmu, jakože my to neplatíme, ať si dělají, co chtějí. A to by byla chyba. My je máme nutit k tomu, aby byli objektivní, protože my nejsme zvědaví na názory redaktorů, my chceme objektivní a úplnou informaci podstatných událostí, které se dějí ve světě. Nezajímá nás poškozený kotník hráče druhého klubu, zajímá nás samozřejmě to, co se děje v ohniscích světového napětí, objektivně. Od všech medií je třeba žádat zřetelné zveřejnění toho, komu patří, kdo je financuje a hlavně konstatování, že jsou soukromým mediem, pokud jsou soukromým mediem.

Možná, že to někoho bude dojímat a bude si všímat toho, že jsme nedávno byli manipulováni tím, že ruský parlament přijal zákon, podle kterého jaksi NGO placená ze zahraničních zdrojů musí do svého názvu napsat, že jsou zahraniční agent. Já bych se nedozvěděl, nebýt nezávislých medií, z rozhovoru s Putinem, že řekl, že ruští zákonodárci byli k tomuto kroku inspirováni americkým zákonem, který byl přijat v roce 1932. Od té doby musí ve Spojených státech agentury, které jsou placeny ze zahraničí uvádět, že jsou zahraničními agenty. Takže každý, kdo vlastní medium, musí uvádět, čí to medium je.

Já tady zastupuji web Nová republika, ta čísla, která uvádíme k četnosti, jsou samozřejmě manipulativní, je to asi 50 tisíc denně, ale vyjadřuje to všechny kontakty čtenářů s webem. Počet počítačů připojených za den je asi zhruba 25 tisíc. A toto číslo už je srovnatelné s některými weby hlavního proudu. Nedávno jsme byli napadáni a zesměšňováni redakcí jednoho profesionálního webu, která má 5 placených redaktorů a pak jsem zjistil, že oni mají nižší četnost, než my. My nemáme agenturní zprávy, placené redaktory, výtvarníky, ale možná, že je někdy mít budeme. V tomto sále sedí někteří naši spolupracovníci a chtěl bych tady veřejně poděkovat paní doktorce Grulichové, která se velmi podstatně podílí na získávání informací ze zahraničí. Přebíráme weby s proklikem, tzn. že každý se může dostat okamžitě zezhora na stránku toho webu, odkud jsme informaci přejali a my se vůbec nebojíme, že se k nám už nevrátí, protože my pokládáme za svůj úkol to, abychom informovali. A nepokládáme takové ostatní weby za svoji konkurenci, ale pokládáme je za spolupracovníky. A většinou to oni také tak vidí a já jsem tomu rád. Nahlédnout na web je mnohem lehčí, než si koupit noviny a není to o moc těžší, než si zapnout televizi, což samozřejmě přispívá k úpadku papírových médií, protože oni se potom těžko uživí reklamou a tzv. veřejnoprávních medií, které ovládá pokrytectví a nenávist – říkají tomu pravda a láska. Jsou ve snaze zaútočit na nekonformní media ochotni přestat předstírat demokracii a jsou připraveni nastolit diktaturu, aby neprohráli. Nemluvím o mediích, ale o těch, kteří za nimi stojí. Mainstream je hlavní proud, není to střední proud. Oni jsou hodně napravo, jsou na té straně, odkud přitékají peníze. Lež a manipulace nejsou českými specifiky, dnes lžou a manipulují světové mediální agentury, které kdysi tradičně byly spolehlivými zdroji jako např. BBC.

Přeci jen mi dovolte ještě část druhého tématu, které je možná důležitější. Hlavní dělící čára ve společnosti dnes vede jinudy, než jsme byli zvyklí, nebo než se nám mohlo zdát, aniž by ostatní hlediska pozbyla na významu. Dnes totiž jde o samotné přežití evropské společnosti, přežití kultury, české kultury. Ohrožena je evropská kultura. Neohrožují ji davy imigrantů, já bych chtěl imigrantům poděkovat, že svým příchodem demaskovali postoje různých skupin a umožnili, abychom viděli jasněji, jaké jsou jejich názory, jaké jsou prameny, ze kterých čerpají. Aztécký král Montezuma II. vítal Španěly jako bohy a španělští vojáci a duchovní (byli to křesťané, aby někdo neřekl, že jsem zaujatý proto muslimům) a obraceli Aztéky na víru, věšeli a upalovali. Evropu ohrožují dvě ideologie, které postupují ruku v ruce. Je to jednak neoliberalismus a jednak pokrytecké lidskoprávní levičáctví. Lze je označit za nesvatou alianci, jak to učinil historik psychiatrie Shorter – neoliberalismus vraždí Afriku a Blízký východ a lidé už nemají cenu ani jako otroci. Lidskoprávní levičáctví neprotestuje proti tomuto vraždění, dokonce si dělá starosti, aby mu diktátor Putin nepřekážel. Přečtěte si Karla Dolejšího v Britských listech.

Pokrytecké levičáctví hlásá, že se máme vzdát pohodlí a ujmout se imigrantů , ale vůbec se nestará o osud chudých této země, o dlouhodobě nezaměstnané, vyloučené lokality, bezdomovce, ale kritizuje stát, který se nestará o cizí. Filozofové, kteří tady ovládají situaci a jsou označováni pravicí za neomarxisty (já bych protestoval), tak tito filozofové se zabývali po 2. světové válce problémy jednotlivců jako důsledku působení společnosti, která je vůči nim nepřátelská, utlačovatelská, podporovali individualismus, zdůrazňovali svobodu a práva jednotlivců a popírali odpovědnost. Studenti humanitních oborů jsou vyučováni v tomto duchu, díla Foucalta, Erwina Goffmana a jiných možná mohou být inspirativní jako metafory, ale někdo je vnímá jako návody na řešení problémů tohoto světa. Absolventi humanitních oborů jsou přesvědčeni, že duševní poruchy neexistují, důsledkem toho byly zavírány psychiatrické ústavy a duševně nemocní zůstávají naprosto svobodní na ulici a paní doktorka Šiklová tvrdí, že to je jejich volba. Takže lidé, kteří nejsou vzdělaní ve víře v lidská práva, mají daleko zdravější názory. Ti první tvrdí, že se tady snadno uživí mnoho dalších lidí, že je nutně potřebujeme, ale přitom už dnes není dostatek možností, aby se uživili lidé, kteří zde žijí. My prý ale nesmíme bránit svůj životní prostor, protože to někomu připomíná nacistickou ideologii. Rozdíl je však zásadní. My nechceme brát životní prostor jiným národům, my si drze dovolujeme hájit svůj vlastní.

Mým ideálem není svoboda bez odpovědnosti, ale fungující komunita. Lidé se mají zodpovídat komunitě, mají pracovat pro komunitu a ta se o ně má starat. A je mi úplně jedno, jak mě nálepkují. Lidskoprávní pražská kavárna pomáhá ničit komunity. Čili objektivně patří na stranu našich nepřátel. Jen bych se zde ještě chtěl zmínit o tom, že každého z nás maminka a tatínek učili, že se máme vyhýbat špatné společnosti. Tedy lidem, kteří lžou, kradou, podvádějí, jsou agresivní, terorizují ostatní. A já jsem toho názoru, že my nemusíme za každou cenu vystoupit z NATO – i když víme, že nás NATO před Severoatlantickou aliancí nezachrání. My můžeme být v NATO, ale nemůžeme být ve stejné organizaci se státy, které vyvražďují civilní obyvatelstvo, vedou agresivní války. Jestliže tomu tak snad je, tak v takovém případě bychom asi museli z NATO vystoupit. Naši představitelé říkají – jsou to naši spojenci. A mají pravdu – jsou to jejich spojenci. Nevyhýbají se špatné společnosti, asi se jim rodiče dost nevěnovali. Na závěr mi dovolte jedno slezské úsloví: Je to s nimi jako s uhlím, samo se nenakope. Společenský vývoj je překotný, já jsem přesvědčen, že příští rok tady budeme mluvit daleko vážněji o něčem jiném. Děkuji za pozornost.

(Neautorizovaný přepis)

Foto: Karel Růžička

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama