Česká republika versus Slovensko
Tématem dnešního článku mělo být pouhé porovnání nabídek služeb internetového připojení na Slovensku a v České republice. Vzhledem k tomu, že analytická společnost Point-Topic konečně uvolnila nová čísla za červen 2004 a Internet pro všechny nakonec přijal pozvání slovenského operátora Slovanet, podařilo se nám shromáždit dostatek podkladů ke komplexnímu porovnání ČR, Slovenska a zbytku světa v oblasti vysokorychlostního Internetu. Posledním impulsem k napsání tohoto článku byla reakce tiskového mluvčího ČTc Vladana Crhy, kterému se nelíbila páteční zprávička na Lupě hlásající, že tempo rozvoje ADSL je na Slovensku vyšší než u nás. Tématem dnešního článku mělo být pouhé porovnání nabídek služeb internetového připojení na Slovensku a v České republice. Vzhledem k tomu, že analytická společnost Point-Topic konečně uvolnila nová čísla za červen 2004 a Internet pro všechny nakonec přijal pozvání slovenského operátora Slovanet, podařilo se nám shromáždit dostatek podkladů ke komplexnímu porovnání ČR, Slovenska a zbytku světa v oblasti vysokorychlostního Internetu. Posledním impulsem k napsání tohoto článku byla reakce tiskového mluvčího ČTc Vladana Crhy, kterému se nelíbila páteční zprávička na Lupě hlásající, že tempo rozvoje ADSL je na Slovensku vyšší než u nás. Bez dlouhých řečí. Telecomu se nelíbila tato zprávička, kterou zveřejnil Martin Kopta na Lupě: „Přestože na Slovensku ještě začátkem roku fungovalo jen 4 400 přípojek ADSL, nyní to je již přes 23 000. Tím se Slovensko v přepočtu na počet obyvatel dostalo před Českou republiku o pět přípojek na 10 000 obyvatel.“ Zprávička vycházela z informací TASR zveřejněných na serveru Strategie online. Pozorný čtenář Vladan Crha se zlobil oprávněně, protože dnes již tato informace skutečně není pravdivá. Každopádně není to tak, že by si Slováci „s pomocí pana Sovy honili triko“, jak uvedl Vladan v rozhořčeném dopise, ale jednoduše redaktoři v TASR využili můj starší graf (který jsem nestihnul aktualizovat, protože ČTc ohlásil nová čísla den před mým odjezdem na Slovensko) a neobtěžovali se vyhledat aktualizovanou podobu, která je na našem webu přístupná a vždy aktuální (aktualizaci provádíme v okamžiku, kdy kterýkoliv z operátorů doručí nové údaje). Zdá se vám, že pomyslný souboj jasně vede ČR? Není to však tak jednoznačné. Nesmíme zapomenout, že Slováci mají víc jak dvouměsíční zpoždění (ADSL tam bylo spuštěno o 2 měsíce později než v ČR) a také, že mají poloviční počet obyvatel. Abychom mohli porovnat dvě rozdílně lidnaté země, provedli jsme propočet ADSL přípojek na 100 obyvatel. Velmi zajímavé číslo, které i pro mě bylo překvapením, je základna, z které se rekrutují uživatelé ADSL. V drtivé většině se zřejmě jedná o uživatele klasického vytáčeného připojení (nevím, jestli se najde nějaký významnější počet uživatelů kabelového Internetu nebo Wi-Fi, který by přesedlal na současnou podobu ADSL). Zatím co v ČR existuje cca 900tisíc uživatelů dial-upu, na Slovensku je to pouhých 150tisíc. Nachytat plnou káď kapříků v chovném rybníce a stejnou káď nachytat někde ve slepém ramenu na Dunaji asi nebude to samé. V pokrytí ADSL technologií opět vede ČR. Podle posledních údajů, které zpřístupnil ČTc, by mělo být ADSL dostupné již v 528 lokalitách. Patrně je tím myšlen počet ústředen osazených DSLAM-em. Kolik měst je skutečně pokryto, zůstává otázkou. V tomto přehledu jsem napočítal celkem 103 měst (Prahu jsem počítal jenom jednou). Kliknutím na Cheb nebo Klatovy jsem zjistil, že v spádové oblasti se nachází několik středně velkých měst, jako Aš, Marianské Lázně, Sušice, Nýrsko (nově také Horažďovice a Kolinec). Podobně jsou na tom téměř všechny ostatní lokality, takže skutečný počet měst se zřejmě pohybuje v rozmezí 300 až 400. Když si podobným způsobem „rozklikáte“ Prahu, zjistíte, že obsahuje cca 70 různých lokalit (ústředen). To na Slovensku nejsou informace až tak podrobné. V současné době je ADSL dostupné celkem v 54 městech. Kolik to představuje lokalit (ústředen)? Kolik ústředen v sobě schovává taková Bratislava, Košice nebo Banská Bystrica? Smutné je, že ani při důsledném pátrání, ani při využití současných kontaktů, které na Slovensku máme, se nám nepodařilo sehnat seznam všech ústředen, které obhospodařuje Slovak Telecom. Pokud je mi známo, neexistuje ani mapa pokrytí ADSL na rozdíl od ČR, kde ČTc vydává mapy pokrytí celkem pravidelně.
Slovanet největší mezi alternativci? Jak už jsem uvedl v úvodu článku, měl jsem tu možnost jako host tamního operátora Slovanet navštívit nedávno Bratislavu. Na tiskové konferenci jsem dostal za úkol porovnat služby ADSL v ČR a SR se světem. Tisková agentura si převzala moje informace po svém, přesto i nadále trvám na výroku, který jsem při této návštěvě pronesl: „V súčasnosti je ponuka providerov na Slovensku prepracovanejšia v ako Čechách. Predbieha ponuku českých operátorov nielen cenou, ale predovšetkým kvalitou. Výhodou sú vyššie priemerné rýchlosti, priaznivejšie dátové limity a predovšetkým možnosť sťahovať neobmedzene cez víkendy a sviatky. Nevýhodou Slovenska je nižšia kúpna sila a pomalšie tempo vybavovania nových lokalít DSL technológiou zo strany ST. Penetrácia ADSL na počet obyvateľov len potvrdzuje moje slová, že napriek nižšiemu počtu lokalít s možnosťou ADSL a nižšej kúpnej sile obyvateľstva zaznamenáva ADSL u užívateľov v SR veľký úspech.“ Na této konferenci se tamní operátor Slovanet pochlubil výsledky své cenové strategie, kterou odstartoval již v dubnu letošního roku. Cílem strategie bylo snížit ceny ADSL na nejnižší možnou míru (to co dovoluje velkoobchodní nabídka ST) a zároveň vytvořit takové tarify, které by dokázaly oslovit co nejširší okruh uživatelů. Výsledky strategie lze shrnout do 2 grafů. První ukazuje, jak se dařilo ADSL od Slovanetu do letošního dubna a jak se zvýšil prodej po představení nových cen. Podle mého názoru, nárůst zájmu uživatelů o ADSL kromě příznivých cen způsobila především možnost stahovat o víkendech data podle libosti i u jinak měřených programů a osvobození těchto programů od agregace. Zvýšili jsme tempo, přesto nám svět pořád utíká. Každé tři měsíce s napětím očekávám, kdy nám Point-Topic zašle nové informace o vývoji vysokorychlostního Internetu ve světě. A každé 3 měsíce doufám, že začneme ten obrovský náskok konečně snižovat. Zdá se však, že ani zvýšené tempo, kterým Český Telecom osazuje stále nové a nové lokality, ani obrovská mediální kampaň na Internet Expres nepomáhajú snížit náskok, který před námi některé země mají. Co můžeme zlepšit? Na českém ADSL je a neustále bude co zlepšovat. Pokud jste pozorně četli předcházející řádky, víte přesně, v čem nabídka českého ADSL zaostává. V posledních dnech situaci na trhu s vysokorychlostním připojením celkem trefně pojmenoval Patrik Zandl ve svém článku na Lupě. Ano, i já mám pocit, že ČTc a s ním i ostatní alternativní operátoři jakoby poznali jen dva druhy zákazníků. Zákazník „sosač“ – osoba veskrze prohnilá a zlodějská, neštítící se na sdíleném médiu okupovat více prostoru než ostatní a stahující obsah podezřelého původu bez ladu a skladu, a zákazník „hlupák“, který si ještě nepovšiml, že ku stahování pošty a čtení webu by mu postačovalo připojení s podstatně nižší rychlostí. Naším největším problémem je však neexistence dostatečného obsahu pro skutečné masy ADSL uživatelů (nejen pro pár stovek technicky zdatných jedinců). Projekt StarZone je pořád ještě v plenkách, navíc mi stále není jasné, podobně jako účastníkům této diskuze, jestli si i jakýkoliv jiný operátor může vytvořit svůj vlastní projekt podobný StarZone. Navíc i nadále zůstává ze strany ČTc nezodpovězena otázka, jestli se i na data přenesená ze StarZone vztahuje agregace. Pokud se na tyto „neměřená“ data vztahuje agregace 1:50, nebudou jí v budoucnu moci využívat zrovna masy uživatelů současně. Zdálo se mi, že StarZone má však mnohem vyšší ambice. Takže kdy se dočkáme volných dat o víkendech a svátcích jako na Slovensku? Kdy si budeme moci vybrat z několika druhů agregace na celém území republiky a nejen v krajských městech (řešení by byl Telenor)? Budeme si moci podobně jako Poláci i my nahlásit na ADSL přípojku třeba tři měsíční prázdniny? Autor je zakladateľom českého projektu Internet pro všechny, www.internetprovsechny.cz
