Východní větry věru dují

Počet zobrazení: 2741

Francouzská automobilka PSA, partner Toyoty v kolínské TPCA, se v neděli dohodla na vytvoření společného podniku (joint venture) s druhou nejstarší čínskou státní automobilkou Dongfeng. Ohlásila to agentura Reuters z dějiště šanghajského autosalónu, který otevře brány příští týden. Jen samotné PSA to má umožnit za pět let prodávat v Číně a dalších asijských zemích 1,5 milionu aut ročně. Vývoj aut střední třídy pro asijské trhy bude umístěn do společného technologického centra v Šanghaji. Bude tam tedy vznikat konkurence i českým oktáviím, kterým se zatím v Číně dobře daří.

Francouzské automobilky Peugeot a Citroën, spojené do PSA, potřebují zvrátit kritický vývoj v hospodaření. Proto jsou stále aktivnější v zahraničí. Před měsícem ohlásily rozšiřování továrny ve slovenské Trnavě, která přijde za dva roky s novým modelem, a nyní rozjíždějí úzkou spolupráci s partnerem v Číně. Je jím druhá nejstarší státní automobilka Dongfeng, která byla založena roku 1969. Nyní má centrálu ve Wuchanu, asi tisíc kilometrů ve vnitrozemí od Šanghaje, s rozsáhlými výrobními aktivitami od pobřežního Kantonu až po Š´-jan v hluboce vnitrozemské provincii Chu-pei.

Když nový název automobilky z roku 2004 čtete čínsky Tung feng, slyšíte ozvuk doby snění o velikosti Říše středu. Značí totiž východní větry, a ty, jak známo od Maa, převládnou nad větry západními. Sny se zabíjejí tím, že se uskuteční, a tak už se ani nepozastavujeme nad převládajícím čínským výrobní uragánem. Pro zajímavost, v Dongfengu to znamená raketový růst výroby z 1,1 milionu osobních, užitkových a nákladních aut roku 2011 na 3,5 milionu aut roku 2014.

PSA vyhnala do nejistých východních vod nezbytnost vleklé firemní krize. Před krachem ji loni zachránila francouzská vláda, když do ní vložila 14 % nového kapitálu z veřejných zdrojů – a stejný podíl pak vložil i čínský Dongfeng. Nyní ohlášený společný projekt však znamená zásadní posun - od montoven ke společné konstrukci. Někdo to může vnímat jako hrdinský čin, vzhledem k volnějšímu výkladu práv k intelektuálnímu vlastnictví, které je pro Čínu charakteristické. Jenže možná i samotný tento přístup je perspektivní, neboť připomíná trendové „otevřené inovace“, které sice autory připravují o nějaký ten nápad, ale za cenu přívalu nových myšlenek od dalších volně zapojených účastníků.

Francouzský Le Monde upřesňuje, že společná konstrukce a výroba v Číně by měla zahrnovat jak auta kategorie „B“ typu Peugeot 208 nebo Citroën C3, tak trochu prostornější „C“ jako jsou Peugeot 301 nebo Citroen C-Elysée. Výsledkem budou auta čtyř značek (tedy P, C, DS a Dongfeng) na společné platformě. Ta vznikne investicí 200 milionů euro (asi 5,5 miliardy korun), z toho 40 procent z Číny. Vznikne auto, které bude o 40 kilo lehčí a o 20 % výrobně levnější než současný výrobek. Celkově je plánována paleta dvanácti modelů včetně SUV. Rozeběhne se také společný výzkum zaměřený na elektromobily, zaznělo v neděli v Šanghaji.

O čínské ekonomice zaznívaly v poslední době ve světovém tisku pochybnosti. Poukazovalo se na propad hospodářského růstu (dokonce pod 7 procent ročně!!) a na špatný stav čínských bank, které jsou prý zavalené špatnými půjčkami nefunkčním státním podnikům. Nicméně v neděli byly trhy překvapeny opatřením čínské centrální banky Bank of China, které komerčním bankám umožňuje snížit povinné minimální rezervy o jeden celý procentní bod. Ze dne na den tak byla do oběhu uvedena hotovost v přepočtu za 200 miliard dolarů. Riziko bank se tedy podle regulátora buď snížilo, nebo bylo zbytečně nadhodnocené.

Představu o skutečném charakteru toho rizika mi nabídla kniha Public Bank Solution, kde autorka Ellen Brownová vysvětluje „tajemství odolného čínského hospodářství“. Je prý to tím, že „vláda vlastní banky, spíše než by tomu bylo naopak“. Jak dokládá dál, není to jen čínský případ, kdy v pozadí nadprůměrného hospodářského růstu, který finanční krize Západu neohrozila, jsou banky ve veřejném vlastnictví. Podrobně si všímá zejména zemí BRICS.

Ale autorka argumentuje i bankou Bank of North Dakota (BND), tedy státní bankou z okrajové oblasti Spojených států. Státní příjmy, které přes ni tečou, nejsou zatíženy náklady na komerční prostředníky. Vzniklé úspory pomáhají udržovat nízké zdanění, ale stát přesto - jako jediný v Unii - trvale hospodaří s rozpočtovým přebytkem. Nekomerční charakter banky umožňuje lépe zacílit hospodářské programy státu, takže v něm vládne nejnižší nezaměstnanost a nejnižší míra bankrotů v USA. Někdy je snaha připsat úspěch spíše rozvoji místního ropného průmyslu, ale ten – jak připomíná Brownová – obyčejně nestaví byty pro občany, ani školy nebo silnice, kam je veřejná podpora v podobě levných úvěrů BND namířena.

Čínské státní banky na tom určitě nebudou nejlépe, i když hrůzy českého bankovnictví 90. let jsou asi nepřekonatelné. Český model je obzvláště odstrašující i tím, co s těmi špatnými úvěry, dělal. Nejprve vznikly z lichvářských úroků kolem 20 procent, na které byly později nalepena ještě různá ještě větší penále. Když pak stát tyto dluhy od komerčních bank vykoupil a dal za ně fakticky plnou cenu, přesunul je do České konsolidační banky. A ta je začala prodávat za zlomeček ceny (Byla tržní!!!“)spekulantům, kteří pak nasadili vymahače a za pomoci soudů lámali z dlužníků nejen původních sto procent, ale i „příslušenství“, tedy celkem nějakých 500 nebo 1000 procent. Hrozilo, že tasemnice sní celého hostitele.

Pro čínské banky je důležitý celkový rámec hospodářství, které prudce roste, takže špatné dluhy se relativně zmenšují v rostoucí bilanci, až v ní prakticky zmizí. Ve skutečnosti byl rizikem právě ten zběsilý hospodářský růst, který dosahoval roku 2008 až 15 procent a narážel na fyzické možnosti přírodních zdrojů a prostředí. Současný stav lze tedy vnímat jako „hladké přistání“.

Bylo natolik hladké, že centrální banka se může znovu vrátit k expanzívní politice. A to má ještě v rezervě úrokové sazby. Podle FT Alphaville, hongkongští analytici Citibank očekávají do konce letošního roku ještě dvě další snížení povinných minimálních rezerv a k tomu dvojí snížení základních úrokových sazeb. Připisují to však oslabení ekonomiky, a tak neberou úvahu o „hladkém přistání“. Vedle toho ale byla zpřísněna regulace pro burzovní spekulace, protože čínské burzy prudce rostly. Bylo riziko přehřátí trhu.

Aby se v těch Číňanech čert vyznal…

Uverejnené v spolupráci  s českým názorovým portálom Vaševěc.cz

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Komentáre

Obrázok používateľa Peter Zajac-Vanka
#1
Peter Zajac-Vanka
21. apríl 2015, 13:02

KONIEC AUTOMOBILKÁM NA SLOVENSKU SA BLÍŽI:

Pojedou?...zůstanou...? dá sa citovať:

"Francouzské automobilky Peugeot a Citroën, spojené do PSA, potřebují zvrátit kritický vývoj v hospodaření"...

Už viackrát som si všimol, cestujúc autom po slovenských diaľniciach i vracajúc sa od Brna, koľko transportných kamionov brázdi krajinu sem a tam a v podstate preváža tie isté značky vzrobených automobilov hore-dolu bývalou spoločnou republikou. Už raz k tomu bola konšpiračná správa o obrovských skladoch na voľných plochách, viditeľných iba z vtáčej perspektívy, kde sa sústreďuje nadprodukcia automobiliek. A nie je v otm iba PSA, to isté i s KIA a s VW.

V súvislosti s týmto článkom, pod ktorým diskutujem, je už len otázkou, "kdy pojedou"... automobilky na východnejšie územia, napríklad po práci hladná Ukrajina, či ešte východnejšie na ázijské pracovné trhy...

Alebo možno " i zůstanou ", ak im vlády v ĆR i v SR umožnia naďalej ťažiť tak lacnú pracovnú silu priamo v mieste výrobných hál, lebo veď pravdepodobne už naši operátori a manipulantky budú lacnejšie ako čínskí automobiloví robotníci či možno i indickí...

V roku 2010 som viedol takýto rozhovor s jedným strojárenským generálnym riaditeľom z oblasti automotive:

On: zatiaľ "sme krytí", máme objednávky, kým sa drží kvalita, ide to..."

Ja: A perspektíva?

On: Kým tu budú automobilky....

Ja: A potom?

On: Pánboh vie...ak sa pohnú, budeme musieť ísť za nimi...

Ja: Teda opustíte Slovensko?

On: No a čo iné nám zostane?

Ja: A čo naši ľudia, čo naša ekonomika?...

On: ...a...viete o niečom, čo by sa dalo vyrábať?...

Ja: A hľadáte také niečo?

On: Naši majitelia to rozhodne nerobia, žijú z roka na rok

Ja: A čo teda bude?

On: Pôjdeme za nimi...

Otvoril som Vám dostatočne oči?!

Obrázok používateľa Peter Dolina
#2
Peter Dolina
23. apríl 2015, 05:25

Presun automobiliek do Ciny suvisi s tym, ze v Cine je velky dopyt po autach. 

Pan Braxatoris dal v jednom z blogov link na skutocne lyncovanie sudcu davom na Ukrajine, z toho mne plynie, ze Ukrajina nepredstavue pravny stat, inymi slovami iba sialenec by tam dnes daco investoval alebo presuval automobilku zo Slovenska.

A do Ciny zo Slovenska?  Neverim.  Ale aj tak by som pokrok v slovenskej ekonomike videl inde nez v automobilkach korejskej znacky.

Riesenie je to, co naznacuje Peter: pozriet sa na veci z dlhodobej perspektivy.

Obrázok používateľa Peter Zajac-Vanka
#3
Peter Zajac-Vanka
26. apríl 2015, 00:07

Nno, problém je, že tá perspektíva sa veľmi "potichu" rodila v konkrétnych exportoch na rusky hovoriace trhy a v rozvíjajúcej sa spolupráci Nemecka, Francúzska, ale i priamo Česka i slovenských priemyselných firiem s firmami z  Ruskej federácie, Ešte v 2013 bola EU a Ruská federácia veľmi veľkými priateľmi a niektoré priemyselné podniky presúvali časť výroby i tam.

Kazilo sa to už pri "čudnej mediálnej hre" začiatkom roka 2014 na Zimných olympijských hrách v Soči. Potom nasledoval výbuch násilia na Ukrajine (nerozoberám, poznáte moje hodnotenie). Potom čudné obvinenia a akoby "pomsta za Krym" - uvalenie hospodárskeho embarga, ktoré však rázovou vlnou zasiahlo práve európsky priemysel a Čechy i Slovensko, Napríklad zníženie exportu strojárstva v SR o 15 percent v 2014, to nikto radšej nespomína,,, napríklad zastavovanie výroby v strojárskych a stavebných firmách, RCC Prakovce, Oceliareň Strážske či DMK sú len vrcholy ľadovca...

Naša dlhodobá perspektíva? Mier a hospodárska spolupráca. Alebo si niekto myslí, že "prekujeme" osobné autá na obrnené vozy a osadíme ich guľometmi a mínometmi takým spôsobom ako sme to videli v Líbyjskej občianskej vojne?

O tom, čo exportovať do USA a Kanady, sa ma nepýtajte - zatiaľ tam exportujeme mladé mozgy ...ale tie tam zostávajú v ďalšej vlne emigrácie...ako za predošlých emigračných vĺn... 

Obrázok používateľa Peter Zajac-Vanka
#4
Peter Zajac-Vanka
26. apríl 2015, 00:18

K tomu presúvaniu výroby: Nie tak, ako sa obávam v automobilkách - ale presúvali sa tam takmer kooperačné výroby, teda časť strojov či montážnych uzlov, pričom išlo hlavne o pokrytie takmer nenásytného ruského trhu. Nepýtajte sa mňa, ale nemeckých, či českých priemyselníkov, čo sa stalo s ich závodmi tam teraz, keď je embargo a rubeľ má veľmi nepríjemný kurz pri importe na ruské trhy.  Slovenské firmy sú postihnuté dvojmo - európske a hlavne nemecké firmy hromadne obmedzujú objednávky a priamo sa predáva veľmi ťažko - pre existujúce embargo, sťaženie obchodno-technických podmienok i pre nevýhodný kurz eura voči rubľu pri importe.

Stratégia "startupov"? Môj ty bože, ešte aj ten vymyslený aeromobil Slovakia bude nakoniec akurát tak výhodné chlapcom čo ho vymysleli predať ako patent, ale finančný úžitok z neho bude mať Jano, Jožo, Fero a nik iný. Nemáme stratégiu do budúcna....  

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984